Vyšetřovací komise Bezpečnostního výboru ÚNS v čele s poslancem Bunžou vyšetřovala v budově Okresního soudu v Žatci vyslechla celkem 22 svědků o událostech, ke kterým došlo v květnu a začátkem června 1945 v Postoloprtech a Žatci Jednání komise bylo širším způsobem, nikoliv však dostatečným, časově rámováno průvodním slovem několika historiků. Tento nedostatek se budeme snažit vyrovnat uvedením několika významných historických skutečností, o něž jsme v pořadu byli ochuzeni.

(O co šlo? Časem prosakovaly zvěsti, že v Postoloprtech bylo v krátkém čase postříleno větší množství Němců. Na místech, kde se nacházely hroby obětí, se objevovaly svíčky. Hlavní správa OBZ ministerstva národní obrany již dříve interní cestou prověřovala různá sdělení. Orientační zájem projevily i místní složky bezpečnosti.

Určité informace se dostaly i k rukám Zdeňka Fierlingra, tehdy náměstka předsedy vlády. Ten pak dopisem z 20. června 1947, adresovaném Klementu Gottwaldovi, předsedovi vlády ČSR, upozornil na některé informace, samozřejmě neprověřené, že v Postoloprtech mělo být údajně zastřeleni až 1500 Němců Zmínil se též v těchto souvislostech i o armádním důstojníkovi Janu Zíchovi, který po válce v Postoloprtech zastával velitelskou funkci. Příslušní činitelé byli tehdy přesvědčeni, že v souvislosti se zákonem č. 115/1946 Sb. by bylo prošetřovaní jednání armádních činitelů v Postoloprtech zbytečné, poněvadž bylo beztrestné. I mostecká státní bezpečnost prováděla v předmětné záležitosti šetření.

Koncem léta 1947 bylo již možné události v Postoloprtech a v Žatci zásadně rekonstruovat. Důvodem zvláštních opatření v uvedených městech bylo vysunutí 1. čs. divize z Prahy. Její předsunutá jednotka měla za úkol „vyčistit“ město a okolí od nepřátelských živlů a též soustředit Němce k jejich odsunu.

Několik stovek mužů, zejména známí nacisté, činovníci a členové NSDAP, bylo 27. května soustředěno v postoloprtských kasárnách. Následné exekuce prováděli zejména vojáci ze skupiny OBZ pod velením poručíka Čubly. Značnou část z nich tvořili vojáci a důstojníci pocházející z Volyně a Podkarpatské Rusi. Tito vojáci žili ještě v době válečné. I v Žatci došlo k popravám příslušníků SS a známých nacistů. O život přišlo i několik dalších Němců. Údajně za neuposlechnutí rozkazu, držení zbraně, pokusu o útěk.

K postoloprtským exekucím se v roce 1947 též vyjádřil generál Karel Klapálek: „Jako velitel …mohu prohlásit, že v daném případě Postoloprty – Žatec jednali podřízení velitelé a vojáci ve smyslu … vojenských zásad správně, došlo–li v jednotlivých případech k přehmatům, pak musíme uvážit, že vojáci jsou prostí lidé, kteří … prošli peklem války a z největší části ztratili ve válce své bratry, sestry, otce, ženy, děti i prarodiče ukrutnostmi Němců. Právě jednotka postoloprtská složená z velké části z volyňských Čechů ztratila v SSSR své příbuzné a poznala na své kůži zvěrstva Němců, takže nikdo se nemůže divit, že tito vojáci jednali tvrdě proti Němcům, což jest vojensky i lidsky pochopitelné.“

Ještě několik slov k VK BV ÚNS, která navrhovala v uvedených případech použít zákona č. 115/1946 Sb. Jeho klíčové ustanovení obsahuje § 1: „Jednání, k němuž došlo v době od 30. září 1938 do 28. října 1945 a jehož účelem bylo přispěti k boji o znovunabytí svobody Čechů a Slováků nebo které směřovalo ke spravedlivé odplatě za činy okupantů nebo jejich pomahačů, není bezprávné ani tehdy, bylo–li by jinak podle platných předpisů trestné.“

Snad bychom mohli závěrem vyjádřit podiv, jak naše televize preferuje výklad části našich dějin, interpretovaný těmi, kteří je chápou převážně “sudetoněmecky“ či německy. Dočkáme se nějakého dokumentu, filmu, v němž ČT bude líčit naše dějinné události v souladu s plnou historickou pravdou a nikoliv ve snaze je posunout alespoň zčásti tam, kde by je rádi viděli různí „reformátoří minulosti“?

Snad si ČT vzpomene, že řada Němců, kteří se dopustili zločinů na českém a slovenském obyvatelstvu, zůstala nepotrestána. Pokud se bude ČT zabývat touto tématikou či připraví nějaký pořad o našem boji za svobodu, jistě to uvítáme.